Finanční gramotnost je něco, bez čeho se žádný člověk v životě neobejde, a kapesné představuje prostředek, jak děti učit zacházet s penězi už od útlého věku.
Dítě by si mělo hospodaření s penězi vyzkoušet v tom věku, kdy se samo začne o finance zajímat a projeví touhu blíže se s nimi seznámit. Je žádoucí, aby už umělo samo počítat, vhodným obdobím je tedy první nebo druhá třída základní školy.
Kapesné by mělo co nejvěrněji kopírovat realitu světa dospělých, nejvhodnější tedy není nejčastěji aplikovaný týdenní, ale měsíční model. Z peněz, které dítě dostane, by si mělo zaplatit nějaké své nutné výdaje, například obědy ve škole nebo jízdenky na dopravu. Se zbytkem pak může naložit, jak bude chtít.
S dětmi by rodiče měli o penězích mluvit a ukázat jim, proč je dobré dát každý měsíc část kapesného stranou, třeba do prasátka. Když si potomek bude přát pořídit něco speciálního, bude si na to muset sám našetřit, což ho bude ke spoření motivovat. Pokud se bude jednat o něco dražšího, rodiče se s dítětem mohou dohodnout, že jakmile bude mít nastřádanou polovinu částky, druhou polovinou mu na kýženou věc přispějí.
Otázkou je systém, při kterém dostane dítě finanční odměnu za úkol, který splní. Například za umytí nádobí, vynesení odpadkového koše nebo za vysávání. Na jednu stranu se takto dítě naučí, že za důsledně provedenou práci dostane náležitou odměnu, jak tomu bude, až vyroste. Jsou zde ale i jistá úskalí. Pomáhat s domácími pracemi by mělo být pro každého člena domácnosti samozřejmé, tedy i pro děti. Může se stát, že v období puberty pak nebudou chtít bez zaplacení udělat vůbec nic. Druhá komplikace může nastat, kdy si dítě bude chtít rychle našetřit, bude tedy vynášet koš třikrát denně, přestože ještě nebude ani z poloviny plný.
Výše kapesného je velmi individuální, závisí na finanční situaci rodiny i na věku dítěte. Obecně platí zásada všeho s mírou, také se doporučuje začít na nízkých částkách a s věkem kapesné zvyšovat